Slovo o slovu (1989)

Je to zázrak, kterému vděčíme za to, že jsme lidmi.

Jeden z nejznámějších esejů Václava Havla pojednává o moci slova a o tom, jak se my - lidé - ke slovu chováme. Nezapomínejme, že slovo je silná zbraň a dbejme na to, jak s ním zacházíme. Křehkost slova si uvědomuje i zpěvačka a textařka Barbora POLÁKOVÁ. 

---

O eseji

Na konci osmdesátých let má Václav Havel za sebou několik delších i kratších pobytů ve vězení (nejdelší v letech 1979–1983), patří k předním československým disidentům a obráncům lidských práv a dostává řadu ocenění. K nim přibyla v roce 1989 i Mírová cena německých knihkupců, na niž autor reagoval děkovným projevem pod názvem Slovo o slovu. Václav Havel cenu samozřejmě nemohl osobně převzít, esej Slovo o slovu přečetl také herec Jan Tříska v rádiu Svobodná Evropa těsně před listopadem 1989.

Slovo o slovu ve výuce

• Tento esej je textem čtenářsky přístupným a dodnes platným.
• Esej je blízký mladé generaci, protože se nevztahuje jenom k totalitní minulosti, ale obecně se zamýšlí nad rolí „slova“ v lidském životě.
• Ukázka umožňuje pedagogovi probrat se žáky a studenty řadu různorodých témat:
  • obraz Václava Havla jako literáta a myslitele otevírajícího obecné otázky existence člověka na této planetě,
  • slovo jako vyjadřovací prostředek i zbraň,
  • zneužitelnost slova v minulosti (v totalitním režimu plném prázdných formulí a frází) i v dnešní době.