Václav Havel – prezident / 1989–2003 (2011)

listopad 1989

Po násilném potlačení studentské manifestace spontánně vzniká Občanské fórum s cílem dosáhnout dialogu s mocí. VH se stává vůdčí osobností a ústředním symbolem nenásilného svržení komunistického režimu v Československu a přechodu od totality k demokracii, kterému se začne říkat „sametová revoluce“.

29. prosince 1989

Zvolen prezidentem Československé socialistické republiky.

1. ledna 1990

Pronáší svůj první novoroční projev s proslulou větou „Naše země nevzkvétá“.

21. února 1990

Vystupuje před oběma komorami Kongresu Spojených států. Během následujících let pronese stovky dalších projevů při státních návštěvách, převzetích cen a čestných doktorátů nebo návštěvách vrcholných organizací křížem krážem po celé Zemi. Na rozdíl od jiných prezidentů si projevy píše sám. Veškeré úsilí, vliv a renomé věnuje obnově demokracie a občanských svobod a návratu země do společenství demokratických států. Má zásadní podíl na těsnější spolupráci středoevropských zemí při zapojování do západních bezpečnostních struktur a na rozpuštění Varšavské smlouvy.

9. dubna 1990

Setkání představitelů Československa, Maďarska a Polska. Bratislavská schůzka, kterou VH inicioval, se stane zárodkem úzké spolupráce středoevropských zemí, později nazvané Visegrádská trojka (po rozdělení Československa Visegrádská čtyřka).

5. července 1990

Plní svůj prezidentský slib přivést zemi ke svobodným volbám, po nichž byl znovuzvolen prezidentem státu, který byl mezitím přejmenován na Českou a Slovenskou Federativní Republiku.

1990–1992

Po dvaceti letech cenzury se česká a slovenská veřejnost může seznámit s jeho literárním dílem. Divadla opět uvádějí jeho hry, vycházejí knihy esejů, článků a projevů. VH je většinou společnosti vnímán jako morální autorita. Jeho manželka Olga zakládá Výbor dobré vůle, jednu z prvních charitativních organizací v zemi.

21. března 1991

Je prvním prezidentem země za bývalou železnou oponou, který pronáší projev v bruselském sídle Severoatlantické aliance.

1. července 1991

Jako nejvyšší činitel předsednické země oznamuje v Praze zrušení Varšavské smlouvy, vojenského bloku sovětské hegemonie ve střední a východní Evropě.

1991

Vychází kniha úvah VH o vývoji demokracie v Československu i ve světě s názvem Letní přemítání. Jedním z témat knihy je i starost o uchování společného státu Čechů a Slováků.

1990–1992

Slovenské požadavky na osamostatnění se stupňují. VH předkládá návrhy zákonů a iniciuje mnoho schůzek politických reprezentací obou republik, ale žádná nedospěje k dohodě o budoucí podobě federativního státu.

20. července 1992

Po parlamentních volbách, ve kterých se dostaly k moci politické síly usilující o rozdělení Československa, abdikuje na funkci prezidenta. Svou rezignaci oznamuje poté, kdy byla 17. července vyhlášena Deklarace Slovenské národní rady o svrchovanosti Slovenské republiky.

31. prosince 1992

Po dvou a půl letech jednání o novém uspořádání státu a po necelých čtyřiasedmdesáti letech zaniká Československo. Od půlnoci na 1. ledna 1993 vznikají dva nové státy: Česká republika a Slovenská republika.

26. ledna 1993

Zvolen prvním prezidentem České republiky.

1993–1998

Věnuje se posilování občanské společnosti, bezpečnostním jednáním o přístupu České republiky a dalších středoevropských zemí k Severoatlantické alianci a k Evropské unii. Cestuje po všech kontinentech a zamýšlí se nad stavem civilizace, kultury a náboženství. Pokračuje v podpoře budování právního státu, zasazuje se o vznik Senátu, Ústavního soudu a institutu Veřejného ochránce práv, vystupuje proti porušování menšinových práv, nadměrnému vlivu politických stran a prorůstání ekonomického vlivu do politiky. Pozornost věnuje péči o Pražský hrad a rozsáhlým výstavám „Architektura pro novou demokracii“ (1996), „Rudolf ll. a Praha“ (1997) a „Deset století architektury“ (2001). V domácí politice posilují političtí oponenti, vliv VH naopak slábne.

15. – 16. dubna 1994

Na zámku v Litomyšli probíhá první debata VH s prezidenty Maďarska, Německa, Polska, Rakouska a Slovenska. Tématem je střední Evropa a její role v evropském sjednocování. Setkání se každoročně opakují i v dalších účastnických zemích, později se k nim přidávají zástupci východoevropských a balkánských zemí.

17. února 1995

V pražském Karolinu pronáší projev „Češi a Němci na cestě k dobrému sousedství“, kterým zahajuje sérii přednášek na téma Rozhovory o sousedství. Přispívá k historickému zlepšení česko-německých vztahů. Počínaje dopisem spolkovému prezidentu Richardu von Weizsäckerovi z listopadu 1989 a jeho návštěvou v březnu 1990 na Pražském hradě až po symbolickou tečku za schválením česko-německé deklarace: projev VH v bonnském Spolkovém sněmu v dubnu 1997 a následné vystoupení německého prezidenta Romana Herzoga v Praze.

1996

Spolu s nositelem Nobelovy ceny míru Elie Wieselem a japonským filantropem Yoheiem Sasakawou zakládá mezinárodní iniciativu Forum 2000. Od září 1997 se na pražské konference každoročně sjíždějí významné světové osobnosti.

27. ledna 1996

Po těžké nemoci umírá manželka Olga.

2. prosince 1996

VH je radikálním způsobem odstraněn zhoubný plicní nádor. Jakkoli operace proběhla bez komplikací, do konce života bude trpět častými záněty plic.

4. ledna 1997

Žení se s Dagmar Veškrnovou (nar. 22. 3. 1953).

9. prosince 1997

Pronáší projev k oběma komorám parlamentu s dosud nejostřejší kritikou morálního stavu české společnosti a její politické reprezentace (tzv. „rudolfinský projev“).

1997

V dohodě s politickými odpůrci začíná vlna útoků bulvárních médií na prezidenta a jeho novou manželku. Veřejný obraz VH se tak zvolna rozděluje: Pro svět zůstává jednou z nejvýznamnějších morálních osobností planety, v českém prostředí se stává mediálním štvancem, k němuž se hlásí již jen menšina občanů.

20. ledna 1998

Zvolen na druhé období prezidentem České republiky. Dále se zasazuje o evropské sjednocování a věnuje se jednání o přístupu k Severoatlantické alianci. Jako první státník po mírových jednáních navštěvuje rozbombardované Sarajevo, Mostar a po leteckých útocích na Jugoslávii i Kosovo.

18. července 1998

Oznámen vznik Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.

1999

V pražském nakladatelství Torst vydává své souborné Spisy, zahrnující dramatickou, filosofickou, literární i publicistickou tvorbu.

12. března 1999

Česká republika spolu s Polskem a Maďarskem vstupuje do Severoatlantické aliance. Po devíti letech a stovkách politických a diplomatických jednání se dovršuje bezpečnostní vize VH pro střední Evropu. Později se ještě velmi zaslouží o historické rozšíření NATO o dalších sedm zemí, což se potvrzuje na pražském Summitu NATO v listopadu 2002.

2. února 2003

Po skončení druhého funkčního období opouští úřad prezidenta České republiky a vrací se ke své původní profesi dramatika a spisovatele. Je celosvětově uznávanou a vlivnou osobností v otázce lidských práv a občanských svobod.

26. července 2004

Vzniká Knihovna Václava Havla, která prostřednictvím systematické interpretace životního díla VH připomíná složitost zápasu za demokracii a svobodu v druhé polovině 20. století.

2006

Vydává knihu prezidentských a postprezidentských reflexí Prosím stručně, která volně navazuje na Dálkový výslech z roku 1986.

2007

Píše divadelní hru Odcházení – portrét státníka, který neunese ztrátu politické funkce a společenského postavení. Po dvaceti letech se tak dramatik VH vrací na české i světové divadelní scény. (Premiéra 22. května 2008 v Divadle Archa, režie David Radok.)

2008

Do kin uveden film Občan Havel – časosběrný dokument režiséra Pavla Kouteckého a Miroslava Janka, zachycující skrze sled oficiálních situací i bizarních detailů českého prezidentství VH.

2009–2011

Ve třiasedmdesáti letech debutuje jako filmový režisér. Podle své divadelní hry Odcházení natáčí stejnojmenný celovečerní film (premiéra 22. března 2011).