Václav Havel – prezident / 1989–2003 (2011)
- listopad 1989
Po násilném potlačení studentské manifestace spontánně vzniká Občanské fórum s cílem dosáhnout dialogu s mocí. VH se stává vůdčí osobností a ústředním symbolem nenásilného svržení komunistického režimu v Československu a přechodu od totality k demokracii, kterému se začne říkat „sametová revoluce“.
- 29. prosince 1989
Zvolen prezidentem Československé socialistické republiky.
- 1. ledna 1990
Pronáší svůj první novoroční projev s proslulou větou „Naše země nevzkvétá“.
- 21. února 1990
Vystupuje před oběma komorami Kongresu Spojených států. Během následujících let pronese stovky dalších projevů při státních návštěvách, převzetích cen a čestných doktorátů nebo návštěvách vrcholných organizací křížem krážem po celé Zemi. Na rozdíl od jiných prezidentů si projevy píše sám. Veškeré úsilí, vliv a renomé věnuje obnově demokracie a občanských svobod a návratu země do společenství demokratických států. Má zásadní podíl na těsnější spolupráci středoevropských zemí při zapojování do západních bezpečnostních struktur a na rozpuštění Varšavské smlouvy.
- 9. dubna 1990
Setkání představitelů Československa, Maďarska a Polska. Bratislavská schůzka, kterou VH inicioval, se stane zárodkem úzké spolupráce středoevropských zemí, později nazvané Visegrádská trojka (po rozdělení Československa Visegrádská čtyřka).
- 5. července 1990
Plní svůj prezidentský slib přivést zemi ke svobodným volbám, po nichž byl znovuzvolen prezidentem státu, který byl mezitím přejmenován na Českou a Slovenskou Federativní Republiku.
- 1990–1992
Po dvaceti letech cenzury se česká a slovenská veřejnost může seznámit s jeho literárním dílem. Divadla opět uvádějí jeho hry, vycházejí knihy esejů, článků a projevů. VH je většinou společnosti vnímán jako morální autorita. Jeho manželka Olga zakládá Výbor dobré vůle, jednu z prvních charitativních organizací v zemi.
- 21. března 1991
Je prvním prezidentem země za bývalou železnou oponou, který pronáší projev v bruselském sídle Severoatlantické aliance.
- 1. července 1991
Jako nejvyšší činitel předsednické země oznamuje v Praze zrušení Varšavské smlouvy, vojenského bloku sovětské hegemonie ve střední a východní Evropě.
- 1991
Vychází kniha úvah VH o vývoji demokracie v Československu i ve světě s názvem Letní přemítání. Jedním z témat knihy je i starost o uchování společného státu Čechů a Slováků.
- 1990–1992
Slovenské požadavky na osamostatnění se stupňují. VH předkládá návrhy zákonů a iniciuje mnoho schůzek politických reprezentací obou republik, ale žádná nedospěje k dohodě o budoucí podobě federativního státu.
- 20. července 1992
Po parlamentních volbách, ve kterých se dostaly k moci politické síly usilující o rozdělení Československa, abdikuje na funkci prezidenta. Svou rezignaci oznamuje poté, kdy byla 17. července vyhlášena Deklarace Slovenské národní rady o svrchovanosti Slovenské republiky.
- 31. prosince 1992
Po dvou a půl letech jednání o novém uspořádání státu a po necelých čtyřiasedmdesáti letech zaniká Československo. Od půlnoci na 1. ledna 1993 vznikají dva nové státy: Česká republika a Slovenská republika.
- 26. ledna 1993
Zvolen prvním prezidentem České republiky.
- 1993–1998
Věnuje se posilování občanské společnosti, bezpečnostním jednáním o přístupu České republiky a dalších středoevropských zemí k Severoatlantické alianci a k Evropské unii. Cestuje po všech kontinentech a zamýšlí se nad stavem civilizace, kultury a náboženství. Pokračuje v podpoře budování právního státu, zasazuje se o vznik Senátu, Ústavního soudu a institutu Veřejného ochránce práv, vystupuje proti porušování menšinových práv, nadměrnému vlivu politických stran a prorůstání ekonomického vlivu do politiky. Pozornost věnuje péči o Pražský hrad a rozsáhlým výstavám „Architektura pro novou demokracii“ (1996), „Rudolf ll. a Praha“ (1997) a „Deset století architektury“ (2001). V domácí politice posilují političtí oponenti, vliv VH naopak slábne.
- 15. – 16. dubna 1994
Na zámku v Litomyšli probíhá první debata VH s prezidenty Maďarska, Německa, Polska, Rakouska a Slovenska. Tématem je střední Evropa a její role v evropském sjednocování. Setkání se každoročně opakují i v dalších účastnických zemích, později se k nim přidávají zástupci východoevropských a balkánských zemí.
- 17. února 1995
V pražském Karolinu pronáší projev „Češi a Němci na cestě k dobrému sousedství“, kterým zahajuje sérii přednášek na téma Rozhovory o sousedství. Přispívá k historickému zlepšení česko-německých vztahů. Počínaje dopisem spolkovému prezidentu Richardu von Weizsäckerovi z listopadu 1989 a jeho návštěvou v březnu 1990 na Pražském hradě až po symbolickou tečku za schválením česko-německé deklarace: projev VH v bonnském Spolkovém sněmu v dubnu 1997 a následné vystoupení německého prezidenta Romana Herzoga v Praze.
- 1996
Spolu s nositelem Nobelovy ceny míru Elie Wieselem a japonským filantropem Yoheiem Sasakawou zakládá mezinárodní iniciativu Forum 2000. Od září 1997 se na pražské konference každoročně sjíždějí významné světové osobnosti.
- 27. ledna 1996
Po těžké nemoci umírá manželka Olga.
- 2. prosince 1996
VH je radikálním způsobem odstraněn zhoubný plicní nádor. Jakkoli operace proběhla bez komplikací, do konce života bude trpět častými záněty plic.
- 4. ledna 1997
Žení se s Dagmar Veškrnovou (nar. 22. 3. 1953).
- 9. prosince 1997
Pronáší projev k oběma komorám parlamentu s dosud nejostřejší kritikou morálního stavu české společnosti a její politické reprezentace (tzv. „rudolfinský projev“).
- 1997
V dohodě s politickými odpůrci začíná vlna útoků bulvárních médií na prezidenta a jeho novou manželku. Veřejný obraz VH se tak zvolna rozděluje: Pro svět zůstává jednou z nejvýznamnějších morálních osobností planety, v českém prostředí se stává mediálním štvancem, k němuž se hlásí již jen menšina občanů.
- 20. ledna 1998
Zvolen na druhé období prezidentem České republiky. Dále se zasazuje o evropské sjednocování a věnuje se jednání o přístupu k Severoatlantické alianci. Jako první státník po mírových jednáních navštěvuje rozbombardované Sarajevo, Mostar a po leteckých útocích na Jugoslávii i Kosovo.
- 18. července 1998
Oznámen vznik Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.
- 1999
V pražském nakladatelství Torst vydává své souborné Spisy, zahrnující dramatickou, filosofickou, literární i publicistickou tvorbu.
- 12. března 1999
Česká republika spolu s Polskem a Maďarskem vstupuje do Severoatlantické aliance. Po devíti letech a stovkách politických a diplomatických jednání se dovršuje bezpečnostní vize VH pro střední Evropu. Později se ještě velmi zaslouží o historické rozšíření NATO o dalších sedm zemí, což se potvrzuje na pražském Summitu NATO v listopadu 2002.
- 2. února 2003
Po skončení druhého funkčního období opouští úřad prezidenta České republiky a vrací se ke své původní profesi dramatika a spisovatele. Je celosvětově uznávanou a vlivnou osobností v otázce lidských práv a občanských svobod.
- 26. července 2004
Vzniká Knihovna Václava Havla, která prostřednictvím systematické interpretace životního díla VH připomíná složitost zápasu za demokracii a svobodu v druhé polovině 20. století.
- 2006
Vydává knihu prezidentských a postprezidentských reflexí Prosím stručně, která volně navazuje na Dálkový výslech z roku 1986.
- 2007
Píše divadelní hru Odcházení – portrét státníka, který neunese ztrátu politické funkce a společenského postavení. Po dvaceti letech se tak dramatik VH vrací na české i světové divadelní scény. (Premiéra 22. května 2008 v Divadle Archa, režie David Radok.)
- 2008
Do kin uveden film Občan Havel – časosběrný dokument režiséra Pavla Kouteckého a Miroslava Janka, zachycující skrze sled oficiálních situací i bizarních detailů českého prezidentství VH.
- 2009–2011
Ve třiasedmdesáti letech debutuje jako filmový režisér. Podle své divadelní hry Odcházení natáčí stejnojmenný celovečerní film (premiéra 22. března 2011).
- 18. prosince 2011
Umírá na Hrádečku.
V roce 2012 přijal Parlament České republiky speciální zákon tohoto znění:
„Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii.“