17. ročník (2024)

Proč by za mě esej (ne)mohla napsat umělá inteligence?

Ilustrace

Vítězka 17. ročníku Eva PANÁČKOVÁ z Gymnázia Česká Lípa

Téma: Proč by za mě esej (ne)mohla napsat umělá inteligence?

Touto otázkou jsme chtěli podnítit mladé lidi k zamyšlení se nad rozmachem umělé inteligence, jejím přínosem, ale i nebezpečími, která pro naši budoucnost znamená.

O roli technoligií v životě jednotlivce i společnosti přemýšlel Václav Havel v řadě svých esejů i projevů. Jeho myšlenky nabízíme jako jednu z možných inspirací.

Naše pozornost se tak nevyhnutelně obrací k tomu nejpodstatnějšímu: ke krizi soudobé technické civilizace jako celku, k té krizi, kterou Heidegger popisuje jako bezradnost člověka tváří v tvář planetární moci techniky. Technika – toto dítě moderní vědy jakožto dítěte novověké metafyziky – se vymkla člověku z rukou, přestala mu sloužit, zotročila ho a donutila, aby jí asistoval u přípravy své vlastní zkázy. A člověk nezná východisko: nedisponuje myšlenkou, vírou a tím méně nějakým politickým konceptem, který by mu vrátil situaci do jeho rukou; bezmocně přihlíží, jak onen chladně fungující stroj, který vytvořil, ho nezadržitelně pohlcuje a vytrhuje ze všech jeho přirozených vazeb (například z jeho „domova“ v nejrůznějším slova smyslu, včetně jeho domova v biosféře), jak ho vzdaluje zkušenosti bytí a uvrhuje do „světa jsoucen“. (Moc bezmocných, 1978)

Statistika

17. ročníku soutěže se zúčastnilo celkem 92 studentek a studentů ze 48 středních škol z 13 krajů ČR.