Devadesátá očima mladých lidí (výzkumná zpráva) 06/02/25

Devadesátá očima mladých

Hlavní závěry průzkumu 

• Mladí lidé ve věku 15–20 let mají s 90. lety spojené velmi různorodé věci, představy a obrazy. Nejčastěji zmiňují politické a společenské změny, jako byl pád komunismu, sametová revoluce a přechod k demokracii. Další asociace směřují k typickým kulturním a módním trendům nebo životnímu stylu (např. pestré barvy, specifické účesy a oblečení, džíny „zvonáče“ nebo bohatý noční život, diskotéky). Část mladých lidí spojuje toto období také s hudbou, konkrétními filmy nebo seriály. Negativní asociace se týkají zvýšené kriminality a korupce, symbolizované např. orlickými vraždami. 

• Jednoznačně nejčastěji asociovanou osobností s 90. lety je pro mladé lidi Václav Havel. Výrazně méně často to jsou jiní politici jako Václav Klaus nebo Miloš Zeman. Další uváděné osobnosti opět pokrývají širokou škálu oblastí, jde o jména kulturních osobností, hudebníků, herců jak českých, tak zahraničních, ale i jména spjatá s kriminálními kauzami. 

• Nejčastěji uváděnými informačními zdroji o 90. letech jsou vyprávění a vzpomínky rodinných příslušníků nebo školní výuka.  

• Většina mladých lidí hodnotí své znalosti o 90. letech jako základní. Přibližně třetina z nich je se svou úrovní znalostí spokojená, ale další významná skupina by se o tomto období ráda dozvěděla více. Pouze menšina uvádí, že o 90. letech téměř nic neví a ani necítí potřebu své znalosti zlepšit.  

• Ve škole se tomuto období věnovala většina respondentů spíše povrchně – jen malá část mladých hodnotí školní výklad jako důkladný. A přitom jednoznačná většina mladých lidí považuje za důležité, aby 90. léta byla pevnou součástí školních osnov při výuce dějepisu. Poptávka po informacích z období 90. let je tedy mezi mladými lidmi zřejmá a vychází z převažujícího přesvědčení, že vývoj v tomto období má stále vliv i na současné dění. 

• Z testu vybraných znalostí vychází mladá generace poměrně úspěšně, i když jistota v odpovědích není až tak silná, často pomáhá odhad, které události se mohly stát v 90. letech. Zajímavé je časté umístění vstupu do Evropské unie do 90. let. 

• Téměř dvě pětiny mladých lidí uvedly, že se na 90. léta u nich doma vzpomíná v dobrém. Polovina mladých lidí popisuje vzpomínky svých rodičů nebo prarodičů jako situačně nebo tematicky podmíněné. Jen kritické vzpomínky na období po sametové revoluci připouští pouze malá část (5 %) respondentů.  

• Na společenské změny, ke kterým došlo v 90. letech, se mladá generace dívá převážně pozitivně, přičemž oceňuje zejména demokratické změny, ale reflektuje i určité problémy, které tato doba přinesla. Jednoznačně nejvíce mladých lidí považuje za pozitivní přínos otevření hranic a možnost cestování, které vnímají jako symbol svobody. Velmi pozitivně také hodnotí rozvoj svobodných médií, jež jsou spojována s možností volného přístupu k informacím. Dalším významným kladným dopadem je podle mladých správná zahraniční orientace země, která zahrnovala přípravy na vstup do NATO a EU a obecně směřování na Západ. Z pohledu demokratizace společnosti mladí oceňují vznik a rozvoj občanských spolků a neziskových organizací, které umožnily širší zapojení lidí do veřejného života. Pozitivně také vnímají ustavení demokratických struktur, které podle jejich názoru dodnes dobře fungují. 

• V otázce ekonomické transformace je mladá generace kritičtější. Mnozí respondenti vnímají 90. léta jako období, které sice přineslo rychlé reformy, ale zároveň vedlo k výrazným sociálním nerovnostem. Nadpoloviční většina respondentů spojuje toto období s korupcí a osobním obohacováním některých veřejných činitelů. Polovina mladých lidí se domnívá, že majetek se nespravedlivě koncentroval v rukou několika málo jedinců a že tyto nerovnosti ovlivňují společnost dodnes. Pro mladé je chování politiků v 90. letech jedním z negativních symbolů doby, který má podle nich stále dopad na současnou politiku. 

• Pohledy na společenské změny 90. let se liší podle typu vzdělání. Studenti a studentky gymnázií a vysokých škol častěji oceňují demokratické přínosy této éry, ale zároveň jsou kritičtější k ekonomické transformaci a korupci. Naopak studenti odborných učilišť méně často vyjadřují nadšení pro demokratické hodnoty a svobody, ale také méně kritizují negativní jevy.  

Základní parametry výzkumu

Agentura Stem oslovila 1001 obyvatel ČR ve věku 15-20 let. Základní kvóty pro výběr osob byly pohlaví, věková skupina (15-17, 18-20 let), typ školy, velikost místa bydliště a kraj. Průzkum proběhl v listopadu 2024. 

Kompletní výsledky průzkumu ke stažení ZDE 

Partneři průzkumu 

---

Zpět na úvodní stránku